Anděl

Anděl Anděl z kovu

Šlakhamr v Hamrech nad Sázavou patří k velmi navštěvovaným památkám regionu. V srpnu získá novou dominantu - přes dva metry vysokého anděla z kovu a kamene, který je společným dílem studentů - kovářů Tomáše Popely, Tomáše Noska, Václava Trpišovského a jejich učitele odborného výcviku Vojtěcha Havránka. Samotné akci předcházela dlouhá příprava a mnoho hodin práce. Nechme vyprávět jednoho z účastníků:

*Jak to vlastně všechno začalo? Naše kovářské cesty se poprvé protly na čertovském kování (to je pravidelně pořádaná akce pro veřejnost) * v Brdíčkově * mlýně ve Šlakhamru. Tuto památku spravuje Technické muzeum Brno. A pracuje zde pan Aleš Wasserbauer, který je rád, když mlýn klape. Právě on nám pomohl * * s uspořádáním této akce. Všichni jsme si spolu zkusili pracovat na předchozích kovářských akcích třeba v Ybbsitzu, Brtnici, na Helfštýně a také * na Šlakhamru. * Docela nám to šlo od ruky, a tak jsme přijali nabídku na novou zakázku.. V roce 2018 totiž rodáci z Najdeku, Šlakhamru a Hamrů * nad Sázavou zasadili kousek * od mlýna lípu k stoletému výročí republiky. Když jsme se počátkem roku 2019 setkali s Alešem Wasserbaurem, podělil * se o představu, že bychom mohli vykovat anděla, který bude patronem oné lípy. Paní Lenka Mičková z * Velké Losenice nakreslila několik návrhů. My * jsme vybrali jeden, který Tomáš Nosek upravil po kovářsku, zkrátka abychom viděli, jak by mohlo vypadat dílo.

Sešli jsme se v květnu a zkusili si vyrobit model anděla již ve správných proporcích. Po vytvoření modelu, který měl 60 cm, jsme se rozhodli tělo zvětšit třikrát. No a když připočteme zvednutá křídla, protože se anděl modlí, dostáváme se k našim 250 cm. Trochu jsme se sami lekli, ale přijali jsme tuto výzvu, jen jsme ještě trochu pozměnili strukturu těla a hlavy.

Obrázek
Obrázek

První týden v červenci jsme se znovu sešli v kovářské dílně u Tomáše Popely v Bohdalově. Výchozí materiál pro křídla a tělo byly pásoviny o rozměru 100×20. Tento projekt nebyl výzvou jen pro nás kováře, ale i pro starý buchar Ajax 2 z roku 1957. Tělo anděla tvoří tři pásoviny, překované na výšku aby dostaly plastičnost. Krajní pásoviny jsme vykovali do klínu a napěchovali, aby vznikla ramena, prostřední pásovina je stažená také trochu do klínu a zde nám tvoří linii krku. Pásoviny máme probíjené na výšku. A průvlaky jenom umocnily plastičnost nakované pásoviny. Po čtyřech dnech kování v Bohdalově jsme měli nakované tělo, křídla a polotvary na sukni. Poté jsme se přesunuli na mlýn do Šlakhamru. Hned další den jsme mohli pokračovat. Čekalo nás spasovat celé tělo dohromady. Tomáš s Vaškem kovali venku a stáčeli sukni. Uvnitř hamerny byl Tomáš s Vojtou a probíjeli křídla a pasovali je k ramenům anděla. V pátek jsme se pustili do nýtování. Jak řekl Vašek: ,,Je problém pořádně snýtovat dva kusy železa, no a my jich máme devět". Ano, devět průvlaků na jeden nýt, a to hned třikrát pod sebou. S pomocí autogenu se nám podařilo celé tělo snýtovat. Byl to ale boj. Po přinýtování sukně k tělu jsme ji s autogenem vytvarovali, aby tvořila navazující spirály. V sobotu a neděli jsme vykovali hlavu anděla a přinýtovali.

Velké poděkování patří všem, kdo se na tomto projektu podíleli, především pořadatelům Dáše a Aleši Wasserbauerovým, kteří se o nás starali.

Další veliké díky patří sponzorům, bez kterých by se tato akce neobešla: Fimas s.r.o., JPMS Stavební CZ s.r.o., obec Hamry nad Sázavou, Cecho - Bohumil Cempírek s.r.o., Vlastimil Rosecký, Hubert Křesťan. A také musíme poděkovat naší Akademii, která nám zapůjčila část vybavení a kde jsme během studia vlastně poznali. Za partu "Umouněnců" Tomáš Popela